oblakaoblaka

Stavba domácí udírny – část I.

Vydáno 9.8.2012 - 08:00h. Tomáš Bleša 35 Komentářů »

Když chcete mít vlastní udírnu, máte mnoho možností, jak toho dosáhnout. Buď můžete koupit hotovou a najít pro ni jen místo na zahradě nebo si můžete  postavit vlastní. První varianta je mnohem rychlejší a levnější, nicméně měl jsem představu, že poctivě postavená udírna může plnit i funkci estetickou. Skoro-romantické zákoutí s udírnou mi přišlo jako fajnová součást zahrady.

Každý chlap má nějaké  sny. Jedním z těch mých byla vlastní zahradní udírna. Realizace takového snu není jednoduchá. Nejdřív musíte mít tu zahradu, možná i nějaký ten dům a nakonec může přijít řada na udírnu. Občas se mi zdá, že kdybych snil o sportovních autech,  bylo by to jednodušší.

Fáze 1 – plánování

Aby bylo hned na začátek jasno. Moje jediné zednické zkušenosti jsou, že jsem jako dítě pozoroval otce přestavovat náš rodný dům.  Živí mě počítače a s klávesnicí si rozumím daleko líp, než se zednickou lžící. První část projektu, tedy logicky, spočívala v zajištění dostatečného množství informací. Nechtěl jsem jen tak hrrrr a bez rozmyslu začít betonovat.

První, co jsem zjistil, byl název oboru, pod který stavba udíren patří. Fachmani, co to umí, se jmenují kamnáři a obchod, který potřebujete najít ve svém okolí se jmenuje kamnářství. Jsem z Ústí n.L. a patrně nejlepší kamnářství v mém okolí bylo až v Benešově nad Ploučnicí. Konkrétně Kamnářství König. Mají na webu víc informací, než je obvyklé, což mě potěšilo.

Dokonalý plán stavby udírny

Měl jsem hrubou představu o tom, že chci stavět udírnu ve tvaru písmene L. Věděl jsem, že bude třeba postavit ohniště, jehož střed bude přibližně 1,5 m od středu udírny. Shodou okolností jsem také potřeboval postavit opěrnou zeď u domu a udírnu jsem se rozhodl „nalepit“ k této opěrné zídce. První úkol byl jasný: realizace základů.

Abych dětem ukázal, že tatínek umí pracovat i manuálně (ne jen ťukat do notebooku), vykopal jsem si základy a vybetonoval základovou desku. Základy jsem udělal větší, než bylo třeba, protože počítám s tím, že část získané plochy bude sloužit k uskladnění dřeva.

Vykopané základy Betonáž žákladů udírny

Na první dvojici obrázků není nic pozoruhodného. Prostě jsem si vyměřil rozměry základů, vykopal do přiměřené hloubky a vybetonoval za použití kari sítě. Hloubku základů jsem nemusel nijak přehánět, protože jsem částečně využíval již tak dost masivní základy opěrné zdi.

Základová deska pro udírnu První cihly

Na obrázcích výše je vidět vybetonovaná deska a vpravo si pak začínám vyměřovat obvod udírny, který jsem stavěl z desek velikosti 70x25x4 cm. To je jeden z triků, které mi poradili v kamnářství. Desky na obvodu zajistí, že vnější stěny budou perfektně rovné a budou se v budoucnu pohodlně obkládat.

Zakládáme udírnu Počáteční obrysy

No a na dalších fotkách vidíte vyměřený obvod udírny vystavěný do výšky 50 cm. V levé části obvodu je 10 cm stupínek z porobetonových tvárnic. Ten je tam kvůli tomu, aby nebylo topeniště příliš u země.

Jak postavit topeniště

Stavba topeniště udírny mi dělala od začátku největší starosti, takže jsem z kamnářů dost tahal rozumy, abych si dokázal představit skladbu hotového topeniště. Zkusil jsem je postavit „na sucho“ v garáži a teprve, když jsem měl pocit, že mám ucelenou představu, zahájil jsem lepení cihel kamnářskou maltou. Topeniště nemůžete stavět jen tak z obyčejných cihel a obyčejné malty. Je v něm žár, který klasické materiály nevydrží a je tedy třeba stavět z šamotových cihel a šamotových desek a používat kamnářskou maltu.

Skladba topeniště - zkouška na sucho Skladba topeniště - zkouška na sucho

Na obrázcích vidíte přibližnou skladbu topeniště ze šamotových cihel. Samozřejmě jsem musel dokoupit litinový tepelný štít a rošt, popelník a také ocelový prvek pro napojení kouřovodu. Vývod kouřovodu musí být ideálně v zadní části topeniště.

Skladba topeniště - zkouška na sucho Spodní část topeniště s prostorem pro popelník

Do obvodové desky bylo třeba flexou vyříznout otvor pro budoucí tepelný štít a mohlo se začít stavět. Na obrázku vpravo vidíte úplný začátek stavby topeniště, tedy části, ve které jezdí ocelový popelník pod roštem. (Ten flek vlevo dole je můj prst držící iPhone.)

Začínáme zdít topeniště Rošt topeniště

Tady už vidíte umístění roštu a dostáváme se na úroveň, na které už bude časem hořet voňavé suché ovocné dřevo. Z tenčích šamotových desek a roštu je utvořena plocha ohniště.

Jak bude umístěn tepelný štít Další patro topeniště

Další dvojice obrázků ukazuje stavbu druhého patra topeniště. Na obrázku vpravo si všimněte dvou malých šroubů, které trčí z předního panelu pod otvorem do topeniště. To jsou kotvy pro tepelný štít. Na levém obrázku jsem se snažil přidržet štít ve správné poloze, abych dobře předvrtal otvory pro kotvy a ty pak následně vlepil do těla stavby.

Dostavba topeniště udírny Pohled do útrob topeniště

Topeniště je dostavěno a zaklopeno šamotovými deskami. Nahoru přijde ještě jedna vrstva desek a později i tepelná izolace. V horní části topeniště bude největší žár. Na obrázku vpravo vidíte pohled do útrob topeniště a umístění vývodu pro kouřovod. Je pečlivě zazděn mezi šamotovými cihlami.

Kouřovod

Další technickou záludností je kouřovod. Už na začátku jsem se rozhodl využít hotových trubek o průměru 150 mm.

Zkouška kouřovodu Kouřovod je tak akorát

Na obrázcích vidíte budoucí umístění. Bylo třeba spojit prvky tak, aby mi koncový vývod vycházel do středu udírny. Nakonec to krásně vyšlo při použití jednoho rovného dílu o délce 1 m, jednoho kolene 45° a jednoho kolene 90°. Jednotlivé díly jsou spojeny za použití kamnářského tmelu (tuba, kterou seženete v každém hobby-marketu).

Vyzdíváme tělo udírny

Jakmile byl tvar kouřovodu vyřešen, mohl jsem začít hnát stavbu směrem nahoru. Začal jsem tedy vyzdívat tělo udírny.

Začínáme vyzdívat tělo udírny Překlad pod dnem udírny

Stavěl jsem z klasických červených cihel a ve spodní části udírny jsem si vymyslel malý výklenek, který mi přišel praktický například na odkládání suchých polínek. To však znamenalo udělat překlad cca 45 cm nad zemí. Pro ten účel jsem koupil ve stavebninách hotový 75 cm dlouhý překlad. Ne všude je mají, obvykle se prodávají delší. Tenhle tuším vyrábí Porotherm. Pokud to někoho zajímá, tak vnější rozměry těla udírny jsou 90×90 cm.

Bednění pro betonování dna udírny Pohled na udírnu před betonáží

Tělo udírny jsem dostavěl do úrovně kouřovodu a tedy do míst, kde má být dno udící komory. Jedinou náročnější věc, kterou jsem musel řešit byla konstrukce bednění pro vybetonování dna. Trubka kouřovodu totiž dost překážela zbudování klasického dřevěného bednění z prken. Nakonec jsem doma našel kus tvrzeného polystyrenu, ze kterého jsem nožem vyřezal „dekl“ s otvorem na protažení vývodu kouřovodu. Výsledek vidíte na obrázku vlevo.

Dráty, které jsou opřené u stěny, naznačují, že dno není jen čistý beton, ale železobeton. Dal jsem tam 8 prutů tloušťky 6 mm. Výška vybetonovaného dna je cca 7 cm.

Detail kouřovod do udírny Vybetonované dno udírny

Jak se zdá, betonáž dna udírny se relativně podařila a stavba může pokračovat. Na tomto místě jsem to trochu schytal se svým nápadem s polystyrenovým bedněním. Ten polystyren je opravdu dost „tvrzený“ a dalo mi asi hodinu usilovné práce jej spodním výklenkem vydlabat ven. Zůstat tam samozřejmě nemohl, protože by byl v kontaktu s horkým kouřovodem. To by se samozřejmě týkalo i bednění ze dřeva.

Na projektu průběžně pracuji a stavbu pravidelně fotím, takže pokračování bude následovat. Pokud máte nějaké dotazy ke stavbě, pište do diskuze níže. Rád sdělím všechno, co vím.

Aktualizace: druhá část článku o stavbě udírny je zde.