oblakaoblaka

Stavba domácí udírny – část II.

Vydáno 6.1.2013 - 22:34h. Tomáš Bleša 53 Komentářů »

Z ohlasů na první díl článku o stavbě udírny vím, že někteří z vás netrpělivě čekají na pokračování. Omlouvám se, že to chvíli trvalo a konečně předkládám druhý díl amatérské stavby zahradní udírny. Hned na začátku vám prozradím, že udírna funguje, protože první testy před pár dny proběhly úspěšně.

První díl končil vybetonováním dna udící komory, takže logickým pokračováním stavby bylo vyzdívání těla udící komory, dokončení obezdění prostoru s kouřovodem a zaizolování vrchní části topeniště.

Pokračování zdění těla udící komory Zaizolování vrchní části topeniště

Izolaci na topeniště i dvířka udírny jsem koupil u kamnářů. Izolační deska je 3 cm tlustá. Dvířka mají velmi šikovnou konstrukci. Skládají se ze dvou rozebíratelných rámů. Vnější rám se zazdí do stavby a vnitřní i s vyklápěcími dvířky se dovnitř jen vsune a připevní čtyřmi šrouby. Nemusel jsem mít strach, že si dřevem obložená dvířka zašpiním maltou. Nevýhodou těchto dvířek je poněkud vyšší cena. Dvířka do udírny jsou pravděpodobně nejdražší komponentou celé udírny (6-8 tis.), ale obsahují i misku na odkapávání kondenzátu.

Pokračování ve stavbě těla udírny Prostor pro kouřovod a topeniště byl zvýšen na potřebnou výšku

Rám pro dvířka jsem si nejprve uložil do peřinky z malty a pečlivě jsem si je za pomoci vodní váhy srovnal. Jakmile maltové lože ztuhlo, pokračoval jsem v obezdívání udírnové komory. Nejsem takový frajer, abych dokázal zednickým kladívkem půlit červené cihly s dostatečnou přesností, takže jsem je řezal flexou. Na obou obrázcích výše je vidět, že jsem pomocí kamnářské porobetonové desky zvýšil prostor s topeništěm a kouřovodem na požadovanou výšku. Dorovnal jsem obezdění, abych celý prostor mohl zaklopit (viz. dále).

Zazdívání udírnových dvířek Zazdívání udírnových dvířek
Zazdívání udírnových dvířek Zazdívání udírnových dvířek

Na dalších obrázcích je vidět postupné zazdívání dvířek udírny a na posledním ze série už vidíte i zaklopený prostor části s topeništěm. Tento prostor měl vnitřní rozměr 125×60 cm, takže jsem po pár úvahách zvolil zaklopení pomocí dvou dlažebních desek velikosti 60x60x6 cm. Takovou desku můžete sehnat v kdejakých stavebninách. Další fáze staby byla tepelná izolace komory.

Izolační desky zabraňují rychlému chladnutí udírny. Jsou tlusté 3 cm a přilepil jsem je ke třem stěnám komory (viz obrázek vlevo dole). U stěny s dvířky mi to rozměrově nevycházelo, tak jsem izolaci vynechal. Izolace krásně srovnala nerovnosti zděné stěny a komoru jsem si připravil na pohodlné lepení šamotových desek. Kamnáři obvykle používají desky tloušťky 3 cm, ale já jsem dospěl k závěru, že 2 cm deska by mohla stačit. Desky, které jsou vidět na obrázku mají rozměry 40x20x2 cm. Lepil jsem je samozřejmě kamnářským lepidlem (maltou).

Strop udírny

Jakmile byla komora obložená deskami, zbývalo řešit strop a komín udírny. Na komín jsem použil metrovou rouru (kouřovod 150 mm), zakončenou stříškou (tzv. Meidingerova hlava, cca 550 Kč). Strop jsem se rozhodl řešit podobným způsobem, jako dno udírny, tj. železobeton.

Začátek betonování stropu udírny

Dokončení betonování stroupu udírnyPřipravil jsem z tvrzeného polystyrenu bednění, jak je vidět na obrázku nahoře vlevo. Na stop jsem použil 2 pytle suché betonové směsi (jemné). Napřed jsem na bednění nasypal první pytel, pak následoval ocelový drát (jeden šestimetrový kus nastříhaný na cca půlmetrové kousky – viz. obrázek nahoře vpravo). Nakonec jsem nanesl druhý pytel betonu a zahladil strop zednickou lžící. Vytvořil jsem mírný spád, protože udírně přidám střechu až v průběhu letošního roku, takže tam nebude stát voda, když naprší.

Po dvou dnech jsem bednění odstranil přes dvířka udírny. Šlo to nožem a výrazně lépe, než v případě dna.

Tepelný štít

Jak bylo vidět na obrázcích v prvním dílu článku, měl jsem připravený litinový tepelný štít na uzavření topeniště udírny. Tento materiál velmi rychle rezaví, takže jsem musel přikoupit černou kamnářskou barvu ve spreji a před přišroubováním štítu ke stavbě (na kotvy, které jsou součástí štítu) jsem štít pečlivě nastříkal. Přesný způsob jak se tepelný štít připevňuje k topeništi je dobře popsán na stránkách kamnářství König.

Vnitřní vybavení udírny

Co se stavařiny týká, v tomto momentě jsem se dostal do stavu, kdy byla udírna připravena k užívání. Nicméně, stavbu bylo třeba doplnit ještě o několik kovových prvků vnitřního vybavení. Chceme přece mít možnost klobásky na něco pověsit, že?

Nákres vybavení udírny

V kovovýrobě jsem si nechal vyrobit osm kusů L profilů rozměru 30×30 mm. Šest kousků má sloužit k zavěšení tyčí s uzeninami a dvojici jsem použil na upevnění roštu nad dnem udírny. Na dno udírny jsem si vymyslel ještě takový prvek na rozptylování kouře z nerezového plechu (plamenolam – viz pravá část obrázku výše). Lišty pro zavěsení tyčí v udírněŠířka rozptylovače je závislá na velikosti udírny. U mě to vycházelo na cca 35 x 35 cm. Rozptylovač sedí nad vyústěním kouřovodu do udící komory a jeho smyslem je samozřejmě zajistit, aby kouř stoupal rovnoměrně a udírna udila na všech místech, pokud možno, stejně. Tvar rozptylovače je můj vynález, ale patentované to nemám.

Pokud to shrnu, tak na dně udírny sedí nad kouřovodem rozptylovač. O 10 cm výš je vyjímatelný rošt, který je vyroben taky z L profilů 30×30 mmm. No a v horní části udírny jsou 3 patra lišt pro zavěšení tyčí (viz obrázek vpravo).

Musím dodat, že připevnění nerezových lišt ke stěně komory mi dělalo trochu starosti. Tradičně se takové věci samozřejmě dělají na hmoždinku, ale ta je plastová a do horké udírny pravděpodobně nevhodná. Zkoušel jsem najít vhodnou kovovou hmoždinku, ale neúspěšně. Nakonec jsem jsem lištu připevnil tak, že jsem použil dlouhé vruty v chemické kotvě. Jak je vidět výše, lišty musí držet na stěně, která je 2 cm šamotová deska, pak 3 cm měkká izolace a pak pálená cihla. Nic lepšího, než chemická kotva, mě nenapadlo, ale dělalo se to fakt blbě. Možná, že někoho z vás napadne lepší způsob.

Na věšení uzeného materiálu jsem použil dřevěné tyče o průměru 12 mm. Koupil jsem je za pár kaček v OBI. Ty nerezové řeznické háky, které vidíte na obrázku výše, jsou k dostání např. v Makru.

Závěrem

V době psaní tohoto článku jsem už udělal dvojí uzení. Napoprvé jsem udírnu otestoval při výrobě slaniny z vepřového bůčku a podruhé při připravě moravských klobás. Oba testy dopadly víc než dobře, i když u slaniny jsem měl, jak se ukázalo, špatně vysušené dřevo. Mokré dřevo způsobovalo vznik kondenzátu v komíně, který kapal zpět do udírny. Vím, že někteří autoři doporučují mít v komíně prvek na zachycení kondenzátu, ale ten jsem nesehnal. Nicméně, když jsme použili perfektně suché dřevo, žádný kondenzát se v komíně netvořil a tento problém zmizel.

Domácí slanina a vejce Klobásky v udírně

Pokud vám jde o to, abyste vychutnávali uzené výrobky s malým rozpočtem, tento způsob stavby udírny není pro vás. Na trhu můžete sehnat plechové udírny za pětinovou cenu a můžete začít udit naprosto bez práce. Pokud jste ale trošku romantici a chcete mít v zahradě krásné zákoutí s udírnou, krbem nebo pecí, pak vás tento článek doufám inspiruje. Mohu vám potvrdit, že domácí uzení má něco do sebe. Hotová udírnaRáno zatopíte, naplníte udírnu, otevřete lahvinku, přikládáte, hlídáte a těšíte se na ochutnávání. Je to hezká akce, kterou si můžete užít s přáteli. Nevím, jestli by mě bavilo obskakovat bezobslužnou plechovou bednu řízenou počítačem. Mimochodem, vzpomenete si na tu scénu u udírny z filmu Vesničko má středisková (Marian Labuda a Rudolf Hrušínský si povídají, vytahují klobásky z udírny a popíjejí pivko ze sedmého schodu)?

Udírna je funkční a co dál? Na jaře bych rád nad udírnou vybudoval zastřešení. Vznikne i malý přístřešek na uskladnění dřeva a udírna nebude tolik trpět deštěm a sněhem. Současně bych rád udírnu obložil nějakým pěkným materiálem. Estetickou stránku díla jsem zatím moc neřešil, ale myslím, že by taková věc měla vypadat pěkně.

Pokud máte dotazy, tak se samozřejmě ptejte v diskuzi.