Slovenské klobásy z bůčku

Recept na Slovenské klobásy pochází ze sedmdesátých let minulého století, z jedné masny v Prievidzi. Vlastně se jedná o recepty dva, první je původní od řezníka z masny a druhý vznikl vylepšením prvního naším čtenářem, který byl tak laskav, a o recepty se s námi podělil. Jako bonus přidal příběh, jak k receptu na klobásy přišel. Za recepty i příběh mu patří náš dík.

V sedmdesátých létech minulého století jsem často jezdil služebně na Slovensko.  Vyjížděl jsem v noci z Prahy, na Slovensko pak dorazil poránu a pěkně vyhladovělý. Právě hlad mě zavedl jednoho rána do masny v Prievidzi. Na otázku řezníka, co si přeji, jsem odpověděl,  že nějakou štiplavou klobásku. Měl jsem ještě kus cesty před sebou a tak jsem si klobásy koupil hned tři. Pokud mě paměť neklame, stály okolo 40 Kč/kg.  Byly výtečné! Proto jsem požádal řezníka o recept. Ten mi ale odpověděl: „Já na ně recept nemám. Když mi zbývá na prodejně bůček, tak jej pošlu do výrobny, oni to tam zpracují na masovou sekánku, osolí, okoření a pošlou mi to zpět. Já to ještě jednou promíchám, narazím do střev a vyudím středně teplým kouřem.“ V masně jsem se pro klobásy stavil ještě několikrát, vždy když jsem měl cestu kolem. Chutnaly pokaždé skvěle. Dal jsem řezníkovi svou adresu s prosbou o zaslání receptu a asi po půl roce jsem se dočkal.

Na fotokopii vidíte část zaslaného receptu. To, že byl často používaný, je zřejmé ze stavu v jakém dnes je. Pro  špatnou čitelnost recept raději přepisuji.

Podle tohoto receptu jsme spolu s bratry klobás vyrobili a snědli několik metráků. Postupem času jsem recept začal ještě vylepšovat a dnes klobásy dělám ze 7 kg bůčku, 1,5 kg vepřové plece a 1,5kg hovězího (přední plec nebo krk). Přičemž hovězí umelu na jemno – na prát. Ostatní ingredience ponechávám stejné jako u původního receptu. Před uzením naražené klobásky nechávám zrát dva dny v ledničce.